Bentonity jsou obecně považovány za jeden z nejvhodnějších (nejstabilnějších) přírodních těsnících materiálů. Používají se např. k zamezení průniku vody k materiálům či prostorám, které potřebují dlouhodobou ochranu. Většinou se jedná o podzemní stavby, z nichž některé mohou obsahovat teplo produkující zdroje,  např. podpovrchové sklady energie, teplo produkující odpady atp.

Česká republika se řadí mezi státy s poměrně velkými zásobami bentonitu. Těží se zde převážně hořečnato-vápenaté, případně vápenato-hořečnaté bentonity. Většina ložisek se nachází ve vulkanické oblasti severních Čech v českém středohoří.

Projekt byl zaměřený na výzkum chemických a fyzikálních interaktivních  procesů, které jsou vyvolané umístěním experimentálního bentonitového tělesa do zvodnělého prostředí hostitelské horniny. Tyto procesy jsou navíc urychleny tepelným zatížením. V rámci projektu se posuzovaly  interakce ušlechtilé oceli, bentonitu, tepla a horninového prostředí.

Válec vystavěný z bentonitových tvárnic byl umístěn do horninového prostředí, kde byl zatěžován teplem. Teplo výrazně ovlivňuje fyzikálně chemické změny zde probíhající. Tepelný zdroj centricky uložený ve válci byl nastaven na teplotu 95˚C. Do bentonitu byla umístěna zkušební tělíska z ušlechtilé oceli a monitorovací čidla. Bentonit byl podrobně analyzován jak v etapě před aktivací tepelného zdroje, tak po ukončení temperovací etapy. In situ poměry se monitorovaly ve všech fázích experimentu.