Cílem práce je ověřit vliv zpracování vzorku jílu na výsledek kuželové penetrační zkoušky meze tekutosti. V současnosti platná norma, která popisuje tuto zkoušku není pro testování kandidátních materiálů pro budoucí hlubinné úložiště radioaktivního odpadu plně dostačující, jelikož nespecifikuje vlivy související se zpracováním vzorku před a při zkoušce.
Pro měření bylo vybráno pět materiálů s různou hodnotou meze tekutosti. Čtyři materiály byly české, hořečnato-vápenaté a jeden materiál čínský, deklarován jako sodný bentonit. Vliv různé doby máčení na výsledek meze tekutosti se stanovoval na suchém a prosetém materiálu, který byl před měřením máčen různě dlouhou dobu (1-15 dnů). Pro sycení vzorků byla použita destilovaná voda. Vliv různé objemové hmotnosti na výsledek meze tekutosti se stanovoval na lisovaných prefabrikátech o objemové hmotnosti sušiny cca 1650 kg/m3. Prefabrikáty byly před stanovením meze tekutosti zpracovány třemi různými způsoby (rozdrceny; rozplaveny; syceny). Ve snaze osvětlit děje uvnitř materiálu proběhlo na dvou použitých materiálech měření diferenciální termické analýzy (DTA). Toto měření bylo vyhodnoceno
doc. Zemanem z Masarykovy univerzity v Brně.
Měřením různě zpracovaných vzorků byl zjištěn vliv doby máčení na výsledky meze tekutosti. Pokud je materiál delší dobu v kontaktu s vodou jsou hodnoty meze tekutosti odlišné od původního, vodou nezatí-ženého stavu. Pro získání hodnověrných výsledků meze tekutosti bobtnavých jílů je bezpodmínečně nutné zpřesnit normovaný postup zkoušky.