Přejít na obsah | Přejít na navigaci

Osobní nástroje

This is CEG Plone Theme

Navigation

Nacházíte se zde: Úvod / Výzkum / Projekty / Stopovače

2013 Stopovače (TAČR)

Cílem projektu bylo zjistit, zda lze nahradit aktivní izotopy používané při stopovacích zkouškách pro stanovení migračních parametrů v horninovém prostředí netoxickými fluorescenčními roztoky.

V hydrogeologii se často používají testy pro vyhodnocení hydrodynamických a migračních vlastností horninového prostředí založené na monitorování pohybu látky (stopovače) zvodnělým hydrogeologickým prostředím. V současnosti používané stopovače nejsou zcela optimální – některé mohou způsobit chemické změny nebo rozvoj mikroflóry v horninovém prostředí, některé mají negativní vliv na životní prostředí a jsou využívány jen v laboratoři.

Projekt byl zaměřen na využití fluorescenčních látek (roztoků) pro stopovací zkoušky.  Tyto roztoky nezatěžují životní prostředí, jsou detekovatelné jednoduchými metodami a umožňují kontinuální záznam změn koncentrace stopovače, což je důležité pro stanovení migračních parametrů horniny v in situ podmínkách. Cílem projektu bylo určit optimální složení stopovacích roztoků a stanovit podmínky použitelnosti pro konkrétní fluorescenční stopovač v daném horninovém prostředí.

V Podzemní laboratoři Josef byl tento projekt realizován na několika lokalitách. V oblasti Čelina je od roku 2013 v provozu specializovaná laboratoř pro potřeby stopovacích experimentů na makrovzorcích. V druhém roce projektu se laboratorní zkoušky soustředily na výběr inertní výplně umělé pukliny makrovzorků. Vybrána byla tzv. balotina – průmyslově vyráběné mikrokulikčky – pro niž byly určeny základní vlastnosti, např. zdánlivá hustota, objemová hmotnost volně sypaného a setřeseného materiálu, zrnitostní složení a hydraulická vodivost.

V oblasti Mokrsko západ probíhaly výzkumné práce ve dvou rozrážkách. Rozrážka JP-17 byla upravena pro in situ stopovací experimenty a v roce 2014 zde bylo, na základě geofyzikálních měření a geologického mapování, vyvrtáno pět přibližně vodorovných vrtů o délce cca 5,1 m (testovací polygon). V rozrážce SP-47 byly využity stávající vrty pro kalibrační in situ zkoušky. V roce 2015 bylo dokončeno podrobné geologické mapování testovacího polygonu, vodními tlakovými zkouškami byly ověřeny hydraulické vlastnosti puklinového prostředí polygonu. Pro stopovací in situ experimenty bylo zařízení společnosti ISATech (chráněné patentem) doplněno o nádobu pro stopovací roztok a další nezbytné příslušenství.

V posledním roce projektu se práce soustředily na in situ testy (v nesorpčním i sorpčním prostředí), matematické modelování (kalibrace a validace modelů), popis monitorovacích technologií s výstupem ověřené technologie, zpracování metodiky aplikace fluorescenčních stopovačů a vyhodnocení výsledků výzkumu použití neaktivních stopovačů.

Test středního měřítka na makrobloku

In-situ stopovací zkouška